Kramperu Akbar - aneb jsme zvukaři a kolegové anóbrž válečníci a hlasatelé Pravdy?

Můj dnešní blog bude o zvukařské kolegialitě, ale to slovo moji milí zvukaři asi neznáte, tak to radši ani nečtěte. 

Nooo, teď jsem asi ustřelil, vlastně jsem chtěl napsat, že na ni na FB mnozí zapomínáte. Být zvukařem je krásné, i když já jsem se k tomu dostal nechtěně. Jsem duší světluška, ale kapelník poručil a kapelníci a maminky mají vždycky pravdu a mají i tu moc, donutit nás dělat věci původně nechtěné a dělat je s láskou a nakonec se do nich i zamilovat. A tak již čtyřicet let stojím za mixem a mixuju a když se daří, tak u něj i tančím. Od samého začátku mi bylo jasné, že jsem pouze malé kolečko ve stroji, ale moje práce má pro ostatní kolegy a muzikanty poměrně velký význam. V těch dobách se nosilo, že si vzájemně pomáháme a každý kdo požádá, bude ostatními kolegy zasvěcen do neznámých tajů řemesla. A tak i já jsem byl tehdy doporučen k jednomu brněnskému zvukovému mágu, nejdřív si mě oťukal a když pochopil, že něco umím a moje dušička je otevřená novým poznatkům, tak mě zasvětil slovy: " Víš kémo, dnes si každej kdo má díru do pr*dele myslí, že može byt zvukař. A hlavně si pamatuj, že jsou dvě naprosto zásadní věci, keré nemožeš při zvučení nikdy zapomnět. Tá první a nejdůležitější věc je tá, že ten celý cirkus děláš pro muzikanty, aby se jim dobře hrálo a cítili, že zvuk je dobrý, potom budou spokojení a bude se jim dobře hrát a proto tu si. Tá druhá věc je zcela zásadní a to tak, že bez ni ani nemá cenu sedat za pult a to je, že to děláš pro publikum. Musíš to co kluci na pódiu zahrají, co nejlíp předat divákom, aby ani nepoznali, že nějaký zvukař je. Z toho plyne, že děláš služku jak muzikantom, tak divákovi, chápeš? Ty hvězda nejsi a nehraj si na ni. Pokud splníš první dvě podmínky a budeš dobrý a poctivý chlap, potom budeš dobrým zvukařem." Jo v těch dobách jsme byli všichni  kolegové a kamarádi a všichni jsme "TO" dělali pro lidi, ale taky pro sebe a pro radost. Vytvořila se taková atmosféra, atmosféra rovnosti kolegiality, kamarádství a pocitu sounáležitosti. Proto jsme si taky všichni tykali, ať to byl profík nebo amatér, pamatuji jenom: "Ty, prosím tě mohl bys mě pomoct?" Dnes to platí jenom částečně, na place. Tam to pořád díky Bohu ještě cítím, ale jakmile sedneme k mobilu nebo k PCčku noťasu nebo jak se který ten krám jmenuje, stanou se z nás mnohých noví Boží bojovníci za "Tú našu svatú pravdu". Potom neváháme svého kolegu dehonestovat a zesměšňovat a útočit na něj jenom proto, že má jiný než náš názor. Trošku mi to připomíná tetiny na Podluží, když se přou o hranici pozemku. "Víte pane, mě ani tak nejde o tech 30 cm, ale o tú pravdu, néééé? Když mám pravdu tak to mosí každý uznat, nééé? Šak ať to tá Fanka vidí, ať sa pravda ukáže a dyby na to aj barák měl padnút, nééé!!!" Křičí a mávají na sebe i na ostatní vrásčitými pěstičkami. Jsou vzteklé, nadurděné a dostávají se do vášně. Na závěr si stáhnou sukně a vystrčí na sebe holé zadky. Nezlobte se na mě kamarádit, přátelé a zvukaři, ale občas mi někteří tyhle vzteklé tetiny připomínáte. Jenom ty zadky, ty zadky díky Bohu nevidím.

Lukáš Lucky Botta udělal úžasnou věc, založil na FB skupinu zvukaři a my jsme se stali jejími členy. Jsme všichni kolegové a všichni zvukaři nebo alespoň přátelé zvukařů, tedy v jistém smyslu taková řemeslná rodina. A jsem rád jejím členem a jsem rád, že si vzájemně pomáháte a nejraděj jsem, když si přečtu, jak některý z našich kolegů "udělal" dobrý zvuk a někdo ho tam chválí. Díky za to a díky Lukášovi. A vám všem za to, že si ještě stále umíme pomáhat a radit a předávat všechny možné informace.

Jenomže jsou témata, u nichž zapomínáme na dobré vychování, ztrácíme rozvahu a mnozí zatínají v duchu pěst a na ostatní křičí: "Šak dyž mám pravdu, tak to mosíte oslé uznat, nééé! Šak pravda je enem jedna, nééé! Šak mosijů platit fyzikální zákony, nééé! A nečunte ně do huby oslé!" Já vím je to parodie, ale bohužel je blízká skutečnosti. Najednou se vytrácí kamarádství a kolegialita a nastává zápas kdo z koho. Já chápu, že někdy člověk přestřelí a napíše i to co by jindy nenapsal, ale proč tolik zloby a tolik negativní energie a proč taková zášť. Na place se chováme slušně, alespoň já mám velmi dobré zkušenosti. Ale ve virtuálním světě jde vše stranou..... A HRRR NA NĚ!!!!! Jo pochopili jste dobře jsou to analogáři versus digitalisté, KVčkáři versus bánanovníci a každý má svoji svatou PRAVDU.

Já jsem zastáncem analogu a mám KV2 aparát, ale nikdy opravdu nikdy by mě nenapadlo shazovat kolegovi jeho cajk. Každý jsme se ke svému dostali různými cestami a každý jsme jiný a máme na své názory plné právo. A máme plné právo i na svoje chyby a omyly. A když každý z nás plní první dvě podmínky mého tehdejšího mistra a když je každý z nás dobrý a poctivý chlap, potom jsme všichni dobrými zvukaři. Tak proč tolik hořkosti a tolik urážek a tolik jedovatých jízlivých slov? Je pro nás TÁ NAŠA  SVATÁ PRAVDA víc než náš kolega? Jsme opravdu tak zaslepení svojí velikostí a svým vzděláním a svou pozicí, že jsme ochotni našeho, třeba i mýlícího se, kolegu poplivat a udělat z něj hlupáka? Není ten problém v nás samotných? Neměli bychom se, než napíšeme ten náš SVATÝ status trošku zamyslet, jak to bude působit na ostatní?

Myslím si, že bychom na to měli vzít selský rozum. A neměli bychom používat nefér argumenty. Ona ta pravda je totiž černobílá. Často si říkám : "Kluci, oba máte trochu pravdy a trochu jí má váš oponent." Dovolím si uvést jeden příklad za všechny. Často čtu, že tolik špatného zvuku jako na "banánech" ten dotyčný jinde neslyšel. No jo, jenže když těch banánů je velká většina, takže i z tohoto důvodu to tak musí být. Bez ohledu na všechno okolo. Kdyby nedej Bože byla valná většina aparátů od Krampery, tak by valná většina špatných zvuků byla právě na PAčkách od KV2. On ten špatný zvuk zhusta bývá z mnoha důvodů a ne vždy za něj může aparát, jak všichni víme. Já nejsem proti tomu, abychom se přeli a nejsem proti tomu, abychom argumentovali a myslím si, že každý může díky Bohu zastávat názor jaký zastává, byť by to byla největší pitomina na světě. Jenom si myslím, že bychom měli zásadně ubrat na hrubosti a dehonestacích a na jízlivotech, prostě měli bychom přestat šířit mezi sebe negativní energii. Ona ta otrávenost a zloba se hrozně rychle sviňa šíří a otravuje nás potom všechny.

Už si toho všimli mnozí z nás. Když se v klasické antické tragédii udává nějaká krize, vždy je součástí toho celého katarze - očištění. To ví i naše babky na Podluží, katarzí pro ně jsou vystrčené holé zadky. Bohužel v našich vláknech a sporech nám katarze chybí. Zůstává jenom hořkost zloba ponížení uražený a zamračený zvukař.

To přeci nikdo z nás nechce. Tedy já jsem o tom starý naiva přesvědčen. Proto vás všechny a i sebe prosím, vraťme čas. Tedy ono to vlastně nejde, ale co by šlo a není k tomu potřeba nic moc. Přenesme z těch časů, kdy já jsem byl vyděšený mladý pitoma a "pazvukár" jak mi říkával můj učitel Jenda. Přenesme z nich, i když valná většina z vás ještě ani na světě nebyla. Přenesme z těch let to jediné co bylo na nich dobré: kamarádství. Věřte, že k tomu není nic moc potřeba, stačí si vážit práce i osobnosti svého kolegy, i když je to "pitomý" Kramperák nebo L´acoustikář, či Nexák nebo jak se všechny ty naše hračky jmenují. Buďme na sebe i práci našich kolegů hrdí a přejme si vzájemně co nejlepší zvuk. A když můžeme tak pochvalme a když už musíme kritizovat tak s rozumem.

To nám všem přeje a

?????????

Metoděj Skřeček - mistr zvuku z Podluží.

P.S. - a hodně dobré nálady a super zvuk, kluci ušatí