Metoděj Skřeček

HUSH, HUSH ... chvála Párplom a aj tej našej krásnej řeči.

7. 08. 2017 8:22:40
Posúchajte šohaji a aj vy děfčice, posúchajte enem Párplú. Šak to je vám muzika, to je vérbuňk. No ále možete sa přidat aj vy ostatní.

A kvúlivá nim a kvúlivá tejto krásnej pjesničce, kerá vás bude neskaj provázat týmto blogem, pšu tej našej krásnej řeči chváu.

Tož v posedních dňoch možu posúchat enem Párplú. Doňďa dom, hneď si zanotuju tú moju: Nánaná ná nánaná ná nánaná na ....... hush, hush. A hneď sa cítím tak nejak znova zroděný, dá ně to silu a aji dobrá pohoda sa doma rozhostí. A ani tá moja hubatá už aj nestřečkuje a dá ně pokoja. Tá stařecká muzika, jak ju nazvala moja negdajší segretářka, tá stařecká muzika je z mojeho muádí. Tech kamarádú, co sem měl a šecí zme milovaui Párplú. Né že bych snáď stárl, to né, enemže roky, tech je furt vě ́cej a vě ́cej. Zasej ně zostalo neúroku spomínek na tých Roksongú a aji na ostatních šohajú, co békali v cimbálkách, co ich u nás je. A aji na tých ostatních, co s nama chodiui po putykách a aji za děfčicama. Bzgúňali zme gde co glgnút, gde kerú děfčicu obtúlit, gde kerú pjesničku zabékat. Tahli zme sa od sklepa ke sklepu, od hospody k hospodě: "Hybajte chalani, huš huš! Fčíl, prám fčíl dovezli do Podlužana pivo! " A už zme sa tahui jak dyňovisko do našej rodnej hospody.

As Es B F - tuná máte akordy oslé, zahrajte si to sami.

Naa na na naa na na naa na na naaa

"Tož mám tú moju milú děfčicu, šak na ňu furt aj mysuím

Žánej nemože řéct, že by nebyua taká šumná jak kvítko na úce

Šak je to najlepšia defčica, co som gdy mě ́l

Šak nigdá ně snáď trápit nebude" ..... notuju si s Párplama tú moju pjesničku

(to je překlad oslé, nečučte a zanotujte si)

HUSH HUSH, spívajú aji Párpli, oni eném špatně pšú aj békajú to naše podužácké huš huš, kerym zaháňajú naše bábi husy dom a chlapcú od děfčisek. Co po nich po chudákoch chcete, dyť sa k nám oni kvúlivá komunystom nedostaui. Gde něli tú správnú výslovnosť zehnat? Ale naši byui, v našich srcoch zme ich měui. "Metošu ani nevíš, jak bych chtě ́l hrát tých Párplú, stejně jak hraju na cimbál. Ten mám od Pána Boha v krvi, tí Párpli ně slivoni moc neidú!" To ně rýkával můj kamarád Miloš, šak ho znáte, to je ten s tým zakrúceným knírkem.

"Haš, haš, mysleu som, že ju suyším, volá moje meno" - zněl nám fšeckým v ušách ich refrén.

(to je překlad oslé, nečučte a zanotujte si s nima)

V ich muzice zostalo neco z našej rodnej duše, z našeho kraja a z našeho srca. No dyť je to isté, ich hamondky, to je zvuk varhan strýca varhanika, dyž preludujú v kosteli na kchúru. Tá krása, dušu to obepne, omámí, srco obtúlí, oči vlhnú. To je jak naša pjesnička, kerú békáme s kamarádama u vínka. Ruka hore jak šabla a druhá kolem krka šohaja vedlá nás a békáme od srca a z duše. Muadí chuapé, zalúbení až běda, plní sile a vášní. A to sa ně vracá furt dokoua.

"Haš, haš, ona ně srdco zlomila, nále šak já ju stejně miuju" - zněl nám fšeckým v ušách ich refrén.

(to je překlad oslé, nečučte a zanotujte si, snáď sa nestydíte)

Naše srco je plné uásky a uásky takéj k našéj řeči. Psat to v latince néni nic, co by byuo košér. Svatej Metúd s Cyrilem nám donesui cyrylicu. To byuo neco pro psání našich myšlének. Nále, tí ze západa nám našu řeč obraui o naše písmo. Šohajé ze Soluně nám rozuměui, tý Čížci tý né. No včíj je to jak ve školy, to je furt: "Múv spisovně! Gagotáš jak stará baba!" Tý Čížci děuali šecko proto, abyzme našu řeč zabudli. Nále, šak to nás neznajú, to nás podceňujú my zme podužáci, my máme golozně tvrdé jak perlík. Nám ju, tú našu miuovanú řeč, z tých naších golozní nedostanú. Uáska je uáska!

"Haš, haš, mysleu som, že ju suyším, volá moje meno" - zněl nám fšeckým v ušách ich refrén.

(to je překlad oslé, nečučte a zanotujte si se mnú a nestojte bokom)

Tož Roksongú sem zvučil snáď enem jednú. Šak to nebyua moja kapela. Nekdy ně ich byuo až lúto, místo zvuka guča tónú, ale srco, srco to tam našeu každej. A dybych neco rékéu proti nim, hneď by ně nekdo lištil po čuni nebo dýml křidélků po golozni. Ofrňovat sa nad Roksongama, to sa u nás neodpúšťauo, kór dyš šohaj nebyu mísní. Rokový muzikanté šecí divocí tajak splašený kúň a ich muzika také taková. Staré babky chodiui také počúvat, na čúhačku: "Ná tá neháňba, ná tá sviňa jedna, košulu dúle, ohrnutý gatě! Pánenko skákavá, to sú pazgřivci! Pochábi jedni, řačej dyby u cimbálky zabékaui! Řevu to naděuá, muzika žáná! Náčeňovú hadrů temu dat po čuni!" Ofrňovaui sa, nále byli to ich chuapci, potém u Jednoty sa každá pyšiua tým svojím.

"Haš, haš, musim ťa lúbit, šak ty zanic nemožeš" - zněl nám fšeckým v ušách ich refrén.

(to je překlad oslé, nečučte a zanotujte si, tá pjesnička vás pohuadí po duši)

Tož sa neskaj jak ňochla ňúrám ve spomínkách, ohrňám si pomyslné rukávce na kroju a počúvám Párplú. Tú našu srcovú muziku, tých našich chuapcú veseuých. Po rokoch, gdy zme sa s Milošem, šak ho znáte, to je ten s tým zakrúceným knírkem, míjali já zvukár on muzikant, zme jednú mě ́li ščestí. Tenkrát sem zvučil Pavla Zonygu a jeho kapeu a Miloš tam hráu gytaru. Čučal som jak puk, on vám tých Párplú vyšívau jak vyšívačka krojú. S citem a s vášňú, od srca a s dušú podužáka, nále snáď lepší než originál. Mosel som chválit, šak to nebylo enem tak, šak sa přiznál, že chodil do škole na rokovú gytaru. Splnil si svúj sen, neskaj je lepší gytarista než cimbalista a to naňho válá furt dobře.

Naši Párpli nás provázajú už hodně rokú a dostali sa nám do srca. A v srcu zostanú a ze srca nám ich nikdo a nikdá nedostane a nigdo nám ich nezebere.

"(Lúbim , lúbim ) Šak to mam než ptáček ráno békne"

"(Lúbim , lúbim) Šak to mam než denica zande"

"(Lúbim , lúbim) Šak já to chcu, šak já to musim mět"

"(Lúbim , lúbim) Oh, musim to mět"

.....békám si s nima furt a furt a už to z uší nedostanu.

(to je překlad oslé, nečučte a zanotujte si, snáď je to naposledy)

Táto pjesnička nás provedua celým blogem. Ani sem vam nestačil řéct, na co to pšu. To pro našu podužáckú česť a moravskú hrdosť, to proto to pšu. Su z Poduží a su na to hrdý. Nekeří tvrdijú, že Podivín žádné Poduží néni, nále šak naše stařénky krútiui huavama: "Cožé ́s rýkáu, že Podivín néni Poduží? To mohui řéct enem oslé, takúto sprostotu!" A stařenky měui a aji majú dycky pravdu. Zme podivínšťáci na kraji Poduží a tož je tá naše řeč lízlá súsedama a také škola, pótfora, sa na nás podepsua. To byuo furt: "Múv spisovně! Gagotáš jak stará baba!" Ná tož co možu děuat, múvim jak ně zobák narostél. Šak vi ně to nemáte za zué a ostatní nech ně to odpustijú.

Hodně dobré nálady, hrdosti na naše předky, ať jsou odkudkoliv a poslouchejte DEEP PURPLE a ne jenom HUSH , to nám všem přeje

Metúd - mistr zvuku z Poduží.

P.S. Překlad sem děuál sám, tož sa s teho nepotentočkujte a zkuste ju na JúTúBu:

https://www.youtube.com/watch?v=_4QBhC1uCP4

lebo si ju zahrajte sami v origoši:

HUSH - DEEP PURPLE

Es F C Cmi7 F

C Cmi7 F C Cmi7 F C Cmi7 F

As Es B F

Naa na na naa na na naa na na naaa

C Cmi7 F

As Es B F

Naa na na naa na na naa na na naaa

C Cmi7 F

C Cmi7 F

I got a certain little girl she's on my mind

No doubt about it she looks so fine

She's the best girl that I ever had

Sometime's she's gonna make me feel so bad

As Es B F

Naa na na naa na na naa na na naaa

C Cmi7 F

C F B Cmi7 F

R: Hush, hush, thought I heard her calling my name now

Hush, hush, she broke my heart but I love her just the same now

Hush, hush, thought I heard her calling my name now

Hush, hush, I need you love but I'm not to blame now

Cmi7

(Love Love) Got it early in the morning

(Love Love) Got it late in the evening

(Love Love) I want it, I need it

(Love Love) Oh I gotta gotta have it

R: Hush, hush, thought...

C Cm7 F

As Es B F Cmi7

Naaaaa naa naa naaaaa naa

naa naaaaa naa naa naaaaaaa

Autor: Metoděj Skřeček | karma: 9.45 | přečteno: 379 ×
Poslední články autora