Pastorální – aneb blog o jednom dni zvukaře, či sedláka?

9. 11. 2018 8:10:33
Když můj kolega dokončil nastavení sítí na mém digitálku, zamyslel se, až přímo zasnil. Se zavřenýma očima básnil o jihu Jižní Moravy. Připomnělo mi to Bukolici od Vergilia a také středeční koncert, vlastně jeho druhou půlku.

Symfonie č. 6 F dur, Op. 68 „Pastorální“ je šestá symfonie Ludwiga van Beethovena

Věta prvá (Allegro ma non troppo): Erwachen heiterer Empfindungen bei der Ankunft auf dem Lande

Jsem duší sedlák a tak tóny první věty a probuzení radostných pocitů při návratu na moje milované Podluží zažívám zhusta. A ne náhodou jsem včera před očima viděl kamaráda zvukaře Michala Jursu a jeho ovečky, statek, zpěv skřívánků, tanec pastýřů z Vergiliových Bukolic. Celou prvou větu jsem se usmíval, jednak protože je Beethoven skvělý řemeslník a pracuje se základním motivem klasicky. Chtělo se mi vběhnout na pódium a napovídat muzikantům, co že to mají hrát. Druhak jsem cítil rozzářené slunce, rozverná housata syčící u plotu, bílí beránci na nebi i na pastvinách kolem nás. Zde není místo na žádné ústrky života. Táhlé tóny zvesela se měnící tančící housle a dechové nástroje: ta ta tá ta ta tá tataratatá. A opět volně možná až zadumaně znějí sekce strunných nástrojů, podkreslené krásnými basovými tóny. Pištci doplňují radost z venkovského života.

Věta druhá (Andante molto moto): Scene am Bach

Široké andante, rozvážně a volným krokem kráčí k potůčku. Hluboké tóny kontrabasů spolu s violami a sekcí bravurně znějících čel, navozují pohled k západu slunce. Jsem znaven celodenní prací a blížím se k hodovnímu stolu, červánky mě hladí po vlasech. Voda ševelí, vlnky si hrají s káčaty a housaty. Za celý den jsem jako po koťatech. Od rána jsem se věnoval nefungující síti u digitálku. Vlastně ona dnes fungovala a tak jsem se ji pokoušel zbořit, nic a nic. Až přišedší kolega přiložil dobré rady, jak pracovat se sadou záhadně se tvářících digitálních hrkačů. Ještě před odjezdem na koncert jsem musel uklidit v posezení u krbu, poklidit svůj herberk a připravit jej na příští práci. Po cestě jsme se ještě poohlédli po větším pekáči, co ukryje čerstvě koupenou husičku a přivede nám ji k toužícím ústům. Husička je dietní jídlo. „Dyť je to dutý, pane dochtore!“ říkával můj kamarád.

Věta třetí (Allegro): Lustiges Zusammensein der Landleute

Tanec a veselí, je myšlenkou třetí věty. I já jej zažívám a rád, teď už ano. Lesní rohy, stakata hobojů a viol střídající se s rozverným tancem houslí. Motiv se, jak je dobrým zvykem klasické hudby, opakuje a mění podle nálady skladatelovi. Doplňuje se a obměňuje a zase se nám vrací. I nám je do zpěvu, ono se to na koncertě vážné hudby moc nehodí, ale rád bych tančil a zpíval s sebou. Ústrky dne jsou ty tam. Přežil jsem oblékání, ne úplně bez ztráty desítky. Slunce mého života mě donutilo přezout si ponožky. Ty s motivy žluté ponorky se prý k večernímu obleku nehodí. Zato jsem uhájil svetr pod sakem. Dědeček by sice zvedl prst hrozící k nebi, ale naštěstí si toho nevšiml, musel se na věčnosti věnovat babičce, jeho životní lásce.

Věta čtvrtá (Allegro): Gewitter, Sturm

Bouře Sluncete mého života mě minula vážně o chlup a tak vzpomínám. Myslím na náš výlet do Českých Budějovic a na Hlubokou. Tehdá, ještě s karavanem, jsme se zdrželi u Petra Heteši mého spolužáka, takže jsme se z Brodku vypotáceli těsně před deštěm. Zaparkoval jsem na polní cestě, karavan jsem stavěl již notně zmáčený. Divoký vítr nám dával co proto, lomcoval s karavanem, déšť bušil do střechy. Stejně jako zuřivé výpady basové sekce, tympánů a divokých tahů smyčců v sekcích, střídání zuřivých výpadů hudby s děsivým tichem. To v sobě skrývá vracející se bouři, tympány, basová sekce divoké víření a pískot píšťal. Hrom a blesk střídal blesk a hrom. Karvan se třese a pláče hrůzou z budoucího.

Věta pátá (Allegretto): Hirtengesang. Frohe und dankbare Gefühle nach dem Sturm

Rozevřel jsem žaluzii u karavanu a užasle jsem hleděl na rozzářenou, blesky a světly jásající Hlubokou. Slunce mého života se ke mně tiskne strachy z bouře a láskou. Hluboké objetí s dojetím nad krásnou Hlubokou, to vše se zračí v táhlých tónech páté věty. Radost z přestálé bouře a štěstí z krásné přírody, která nás objímá každý den a každou hodinu. Prožíváme si ji a ani nevnímáme, jak je kolem nás krásně. Musíme vážit cestu do kopců nad Hlubokou nebo na koncert Beethovenovi šesté - Pastorální. Na Michala jsem myslel i v páté větě, vidím jeho fotky, milovaný statek, krásná žena, zvířata. Psal by o něm Publius Vergilius Maro? Myslím si, že ano. On je prototypem člověka, který překonává nástrahy přírody a hlavně rostoucího, pitomosti vymýšlejícího, aparátu naší vlasti. To o něm jsou tóny kukaček a dudků, všech ptáků - ševelení přírody, lehký vánek i rozzářené slunce, které nás laská po tváři – to jsou tóny v Beethovenově Pastorální. To jsou všechny ty lesní rohy a pikoly, které nám přenáší krásu všedních dní. Pracuje v přírodě a pro přírodu, jistě miluje svoji rodinu.

Koncert končí, řítíme se k domovu. Nemyslíme na všechny troly na facebooku, kteří kazí dobrou náladu. Nemyslíme ani na do sebe zahleděného vulgarity milujícího obdivovatele čínského komunizmu. Na nic z toho nemyslíme, je nám prostě a jednoduše krásně.

A tak Vám přeju, abyste se podívali do slunce, a když budete mít náladu, pusťte si:

https://www.ceskatelevize.cz/porady/1007594039-mhf-pj-1968/268340032810001-l-v-beethoven-symfonie-c-6-f-dur-op-68-pastoralni/

Obejměte svoje drahé, hlaďte je po tvářích a po vlasech, užívejte si naší krásné přírody a také krásné hudby, co nám po našich předcích zbyla. Věřte, že život je krásný a ty ústrky, ty nám Pán Bůh klade do cesty jenom a právě proto, abychom si více vážili, krásných, byť tak skrovných pocitů štěstí.

Z bukolicky rozzářeného Podluží, Váš

Metoděj Skřeček - mistr zvuku

Autor: Metoděj Skřeček | pátek 9.11.2018 8:10 | karma článku: 7.75 | přečteno: 141x

Další články blogera

Metoděj Skřeček

Jak se krotí divocí koně.

Život je plný nástrah a zlořádů, ale také krásných až snových zážitků. Jako zvukař jej prožívám plnými doušky a užívám si jich rád. Jsem šťastný, když mohu za míchačkou tančit, rozdávat úsměvy a zapomenout na démony ve mně.

24.10.2018 v 17:41 | Karma článku: 9.05 | Přečteno: 239 | Diskuse

Metoděj Skřeček

V nemocnici je to dobré.

V nemocnici je to dobré. Dají vám najíst, napít, vrhnou se na vaše břicho, plíce, nahlédnou do srdce, jestli není náhodou prázdné a bez lásky. Doufají prozkoumat vaši duši, jestli v ní naleznou naději a víru.

25.7.2018 v 13:54 | Karma článku: 13.68 | Přečteno: 742 | Diskuse

Metoděj Skřeček

O skřívánkovi a o mém milovaném dědečkovi.

Můj dědeček byli Cyril a já su Metoděj. Byli jsme o dvě generace od sebe, ale ostanú ně navždy v srdci, protože to byli sakra dobrý chlap.

3.7.2018 v 8:01 | Karma článku: 20.85 | Přečteno: 324 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Ladislav Tichý – Kde je, smrti, tvé vítězství?

Apoštol Pavel se takto provokativně poražené smrti ptá, kde je ta její zbraň, kterou ohrožovala lidi? Vítězství Ježíše nad smrtí skrze Jeho vzkříšení věnuje Pavel 15. kapitolu 1. Listu Korintským.

14.11.2018 v 20:01 | Karma článku: 4.79 | Přečteno: 81 |

Kateřina Dušková

Animální poezie XII: Krása nesmírná

Odpoutejte se od každodenní reality a vydejte se do magického světa poezie. Básnířka Kateřina Anima Dušková (30) představuje svou tvorbu, která je naplněna životem ve všech svých rozmanitých podobách.

14.11.2018 v 18:30 | Karma článku: 7.28 | Přečteno: 130 |

Marek Trizuljak

Stalingradská Madona a její autor, Kurt Reuber

Na Štědrý večer roku 1942 nakreslil v zákopech u Stalingradu německý lékař Kurt Ruber kusem uhlíku na zadní stranu ruské mapy obraz Madony. Symbol naděje a touhy po záchraně života.

14.11.2018 v 15:39 | Karma článku: 22.38 | Přečteno: 500 | Diskuse

Karel Sýkora

Jan Patočka, Kacířský filosof

Jan Patočka byl jeden z nejvýznamnějších českých filosofů 20. století. Zabýval se fenomenologií, filosofií dějin, filosofickým dílem J. A. Komenského, T. G. Masaryka a E. Husserla.

14.11.2018 v 8:34 | Karma článku: 4.29 | Přečteno: 75 |

Richard Mandelík

Struny podzimu 2018

Po předloňské netypické přestávce opět tento festival okrašlující podzim spolu s rudohnědým listím a vlasy některých krásných sopranistek barvy toho listí.

14.11.2018 v 7:00 | Karma článku: 3.03 | Přečteno: 75 | Diskuse
Počet článků 64 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 825

Jmenuji se Metoděj Skřeček a jsem mistr zvuku a působím na naší slunné Jižní Moravě. Můj WEB

Najdete na iDNES.cz