O nespavosti a dlouhých cestách

Nová pravidla blogu: perex byl zkrácen, takže jsem jej musel překopírovat do textu. Omlouvám se, milým čtenářům.

Cestování nemám rád. A nemám rád rozzářené slunce a nemám rád sníh na ozářených pláních a nemám rád měsíc v úplňku. Ten poslední na mě má nepříjemný vliv, NESPÍM. A nespím a neusnu a bdím a ráno jsem jak vytažený ze ždímačky. Abych vysvětlil, co je ždímačka milé dámy, to je takové udělátko, které odstředivou silou odstraňuje vodu z prádla po praní. Dnes ji již neznáte, dnes je součástí automatické pračky, stejně jako valcha. Teď mě napadá, že bych měl vysvětlit co je odstředivá síla a valcha, ale začínám si uvědomovat, že blbnu. To je tím úplňkem.

haji haji a buděme v raji

haji haji a buděme tam

haji haji a buděme v raji

haji haji a buděme tam

choďme z vesela promile dve celá

ale iba sem tam diazepam

choďme z vesela promile dve celá

ale iba sem tam   ......   diazepam

citace: HORKÝŽE SLÍŽE

Většinou trávím noc, když svítí měsíc jako prase, v depresích. Uvědomuji si, že ráno bude hrozné, přijdu do práce a budu muset lidi kolem sebe zdravit a tvářit se mile, příjemně a vesele. Jenomže po probdělé noci mám potřebu být malým a nenápadným a zalezlým někam alespoň do desíti. Chci život trávit bez lidí. Samotné odpovídání na dotazy mých kolegů mi působí muka. Nedej Bože, když je dotaz podle mého názoru nějaká hloupost, potom se svým vnitřním žárem měním na Vesuv a vybuchuji.

Tentokrát připadla bezesná noc na předvečer odjezdu na hory. "Sláva", volal jsem, "pojedeme v noci, budu řídit, stejně neusnu a neuvázneme v sobotních zácpách u Mnichova." Slunci mého života se to nezdálo. Začala rozkládat rukama a vysvětlovat, že je to nerozum a co když náhodou usnu. A co tam vždyť přijedeme velmi časně, když nalodění do apartmánu je až ve čtyři.

Tedy na cestách, vyrazili jsme o půlnoci, když jsme se rozloučili s Markem a jeho ženou, po příjemně stráveném večeru. Žena se převaluje na sedadle vedle mě a spí. Ve sluchátkách mám hudbu na cesty. Při řízení mám rád romantickou, jemně zasněnou něžnou hudbu s téměř filozofickými texty. Například Horkýže Slíže, Wohnout, Kabát a ostatní zástupce zadumaně něžné romantické hudby. Ještě že mám sluchátka, moje žena vždycky kroutí hlavou nad texty jejich písní. Jsem šťastný muž, protože má vadu sluchu a texty jí zanikají do podivných změtí. Někdy něco zaslechne a chce, abych jí sdělil hluboké myšlenky znějící v dunivé hudbě. Recituji znějící text, ale asi je to tím, že jej nezpívám, nějak jej nechápe. Vytřeštěné oči mojí ženy na mě hovoří, jakoby ucho slyšelo, ale mozek odmítal chápat sdělované hluboké myšlenkové pravdy, předávané interpretem posluchačům. "Kdyby aspoň zpívali anglicky, tomu bych nerozuměla vůbec a nedráždilo by mě to." Stěžuje si.

Takže mám klid, měsíc se mi vpíjí do tváří, je to zasmušilý starý pán. Stříbrem kreslí po krajině, hukot kol dodává světu třetí rozměr bytí. Jsem sám ve svém světě, chvílemi si v duchu zpívám s kluky za mikrofonem, někdy jsem zahloubán a probírám si své myšlénky. Vedle mě se občas pohne cosi jako zámotek. Již to ztratilo rozměry a tvar mé ženy, je to podivná kukla. Kdoví co se z toho vyloupne.

Hodiny ubíhají , škodověnka počítá stovky kilometrů. Je nám spolu dobře, konečně je probdělá noc k něčemu dobrá. Za Insbrukem se mi po páté ráno začínají klížit oči. Stavím automobil na tmavém a tichém místě u jedné benzinové pumpy. Před usnutím pohlédnu vedle sebe, zámotek se vrtí a připomíná mi záběry z Pána prstenů.

V devět ráno je nádherně, jsem odpočatý a veselý. Těsně u parkoviště na nás vykukují zasněžené vrcholky hor. Lákají oko k pohledu na tu nádheru. Mrknu vedle a kontroluji noční zámotek. Ne, to  není Barbora, to je TROL! Svoji ženu přeci poznám, z pihovaté tváře se vždy smějí dvě zelené oči a vykukuje na mě špičatý nosík. Ne tohle není slunce mého života, to je trol. Dělám jakoby nic, není radno ráno, po probuzení, dráždit troly. Zvu jej na kávu a něco drobného ke snídani, nerudně vstává a tváří se, že jsem jeho oběť. Dokonce umí chrčivě předávat myšlenky, řečí bych to nenazýval. Je to soustava podivných zvuků, které se mi v duchu skládají do významů. Vyznívá to, jako bych neměl dobré nápady, noční jízda je hrozná a ona (z neznámého důvodu se trol tváří, že je ženského pohlaví) už něco podobného NIKDY nepřipustí.

Snažím se vtipkovat a milého trola rozesmát, smějící se bájná postava určitě nebude agresívní. Nereaguje a já se začínám obávat o své zdraví. U kávy trol vysvětluje, že je děsně rozlámaný a nevyspalý a nerudný a nemám na něj radši mluvit a hory u Insbruku možná jsou krásné, ale jí je to jedno. Nic si z toho nedělám a jsem rád, že jsem nebyl rozzuřeným trolem napaden. Blížíme se ke konci naší cesty na dálnici, budeme sjíždět u Bolzána a ťahom ho do hor. Kontroluji pohádkového tvora vedle mě. Zmizel při čekání v malé půlhodinové zácpě, uvědomil si výhody noční jízdy. Slunce mého života se na mě zase usmívá. Lituje naše přátele, kteří se teprve blíží k problematickému místu. Barča odhaduje, že se její sestra zdrží v zácpách alespoň tři hodiny. Později se její odhad ukáže správným.

V Bolzánu máme krásné dopoledne, křivdy z probdělé noci jsou pryč stejně jako nerudný pohádkový trol. Úsměvy, láskyplná obětí, nosánek vykukující z pihovaté tváře. Krásné dopoledne na úžasném trhu s ovocem a zeleninou, klobásky a salámky, sýry a vůbec se všemi myslitelnými pochutinami. Poskakuji štěstím, slunce na obloze mě lechtá v nose. Posezení v kavárničce, vínko k obědu, kdepak jste špatné nálady.

A proč to všechno vlastně sepisuji? Tato noc je důkazem, že úplněk dokáže změnit na nerudu nejen mě, ale i takové sluníčko jako je moje Barbora. Příště se ji kliďte z očí, ale stačí do desíti ráno, potom se probírá a začíná se stávat člověkem. Zvlášť když jsme otravné zácpy na italských dálnicích, vyměnili za příjemný den v italském městečku.

Z Jižních Tyrol Váš trol a jeho milovaný

Metoděj Skřeček - mistr zvuku

P.S.

baju baju bendžeme mi v raju

baju baju i bendžeme tam

baju baju bendžeme mi v raju

baju baju i bendžeme tam

choť mi veselo ruvno i okolo

a tyľko to tu i tam diazepam

choť mi veselo ruvno i okolo

a tyľko to tu i tam ......  diazepam

citace: HORKÝŽE SLÍŽE